Jak vybrat klimatizaci? Víme, na co se zaměřit při výběru klimatizace

Jak vybrat klimatizaci?

Už známe jednotlivé typy klimatizací a víme, které značky jsou kvalitní. Co dál? Ještě než si klimatizaci vůbec pořídíte, měli byste si rozmyslet, jaké prostory chcete klimatizovat. Důležitá je jejich velikost, ta by měla odpovídat výkonu klimatizace. Stejně tak popřemýšlejte nad montáží klimatizací. Platí, že zejména nástěnné modely jsou v tomto ohledu komplikované. Určitě tedy není na škodu vybrat si místo dopředu a nákup klimatizace mu uzpůsobit.

Rozměry a další parametry komponent klimatizace

U klimatizace byste se určitě měli zajímat o její provedení. U splitů a multisplitů pak o provedení vnější i všech vnitřních jednotek. Volbu v tomto ohledu necháváme na vás, sami znáte nejlépe podmínky u vás doma nebo v práci. Ale pamatujte – zda se vám klimatizace do prostoru vejde, zvládnete ji co nejsnáze nainstalovat a bude na stěně dobře držet, to je klíčové.

U splitových a multisplitových klimatizací vás zajímají obě jednotky:
- Vnitřní jednotka se nachází v interiéru, proto se vyplatí řešit design. Po stránce rozměrů se na zvolené místo musí vejít a zároveň musíte být schopní tam klimatizaci nainstalovat. Tedy zajistit průchod vzduchu k vnější jednotce a vnitřní jednotku za zeď/do stropu umístit tak, aby nespadla. V této věci hraje roli i její hmotnost.
- Vnější jednotka by měla být blízko vnitřní, abyste nemuseli vést potrubí daleko. Patří na vnější stranu budovy, proto není tak důležitý její design (až na některé případy, kdy by byla hodně na očích). Nejsou ani tak důležité rozměry, jako spíše hmotnost (čím větší, tím pevnější musí být uchycení jednotky na zeď) a volný prostor kolem jednotky.

Energetický štítek jako ideální zdroj informací

Klimatizace jsou jedním z druhů zboží, které podle nařízení EU musí energetickým štítkem disponovat. Jedná se o stručný souhrn klíčových informací o zařízení. Data jsou na něm uvedená přesně, přehledně a v jednotné formě, což vám usnadní vzájemné srovnání. Jak ukazuje ilustrace níže, existuje u klimatizací více forem energetických štítků. Nejjednodušší štítek je pro jednoduché mobilní klimatizace s funkcí chlazení (EER), složitější pro mobilní klimatizace, umožňující topení (EER i COP). Štítek s mapou Evropy je pak určený pro splitové klimatizace (SEER a SCOP). V následujících kapitolách si potom projdeme jednotlivé údaje na štítku. (Zdroj: European Commission)

Energetická třída klimatizace

Energetické třídy jistě znáte od jiných spotřebičů (lednice, pračky atd.). Jedná se o důležitý parametr, který vypovídá o šetrnosti a efektivitě přístroje. Ke znázornění příslušnosti k dané třídě se používají barevné pruhy (od zelené po červenou) a písmenné označení od třídy A+++ (nejúspornější) po třídu D. Spotřebiče horších tříd se postupně přestávají prodávat, a tak se dnes na trhu setkáte spíše s „áčkovými“ klimatizacemi (a jiné se ani nevyplatí kupovat) s různým počtem plus. Čím lepší třída, tím je obvykle spotřebič dražší, ale o to nižší budou náklady na jeho provoz. Klimatizaci třídy B pořídíte sice levněji, než klimatizaci třídy A++, ale na jejím provozu zaplatíte za energii ušetřenou částku několikanásobně. Více jsme se tomuto tématu věnovali v našem článku o energetických štítcích.

Spotřeba za hodinu provozu

S tím ostatně souvisí také spotřeba energie za hodinu provozu. Energetická třída vypovídá o šetrnosti, ale neříká vám absolutní hodnotu spotřeby, ta je uvedená explicitně níže. Říká vám, kolik energie přístroj spotřebuje. Takže si můžete (alespoň orientačně) spočítat, kolik vás bude její provoz stát a jak výhodná pro vás bude. Samozřejmě, čím nižší spotřeba a vyšší výkon, tím lépe. Kromě toho se doporučuje kupovat klimatizaci s takovým výkonem, jaký potřebujete. Vysoký výkon = vyšší spotřeba a pokud je pro vás nevyužitelný, je zbytečné platit za energii víc, než je nutné.

Výkon chlazení

Spotřeba za hodinu provozu

Výkon chlazení

Tím se dostáváme k výkonu – ten je pro řadu zákazníků klíčový, a proto se u něj na chvíli zastavíme. Rozhoduje o užitečnosti a efektivitě přístroje. Musí být dostatečný pro místnost, ve které budete klimatizační jednotku používat. Rozhoduje řada faktorů:

Velikost místnosti – čím větší místnost, tím větší výkon budete potřebovat.
Orientace do světových stran – souvisí s tím, jak moc je daná strana domu osvícená a zahřívaná slunečním zářením. Především jižní strana bývá více vyhřátá od sluníčka, které se do ní opírá. To znamená, že do takové místnosti potřebujete vyšší výkon.
Plocha a typ oken – okna jsou nejčastějším místem, kudy vám v zimě uniká teplo a v létě naopak proniká horko (jak je vidět z tepelných map domů). Nejhorší je těsnění kolem oken a plocha skla, které se prohřeje rychleji než zeď.
Počet a typ elektrospotřebičů – pokud jsou v místnosti v provozu spotřebiče, musíte počítat s tím, že vyzařují teplo. Elektronika (notebooky, televizory) o něco nižší, než domácí spotřebiče (lednice, sporák, ale i třeba žehlička). I to přispívá k tepelné bilanci místnosti klimatizace musí toto teplo překonávat. Obzvláště u spotřebičů, které jsou zapnuté nepřetržitě.
Další faktory – izolace místnosti, počet osob v místnosti, motor klimatizace.

Protože zapojit do výpočtu potřebného výkonu všechny faktory může být složité a je to spíše otázka na odborníky, případně můžete využít specializované weby, které mají kalkulačku pro potřebný výkon klimatizace. Pokud jde o hodnoty výkonu, udávají se ve dvou jednotkách. Buď klasicky ve wattech (W) nebo v British Thermal Unit za hodinu (BTU/hod). Pro ty platí jednoduchý přepočet:

1 BTU/hod = 0,29 W

Běžně se výkon solidních mobilních klimatizací pohybuje kolem 8–12 000 BTU/hod, u těch nejlepších může dosáhnout na 15 000 BTU/hod. U běžných nástěnných klimatizací se pohybuje od 10 000 do 20 000 BTU/hod (samozřejmě, roli potom hraje počet klimatizačních jednotek a cenová třída – v našem test uvažujeme uživatelům běžně dostupné klimatizace zhruba do 50 tisíc). Samozřejmě platí, že čím vyšší výkon, tím efektivnější chlazení bude (klimatizace rychleji a lépe vychladí i větší místnost).

Na druhou stranu, většině uživatelů taková hodnota výkonu, kromě srovnání různých klimatizací, o efektivitě nic moc neřekne. Proto výrobce obvykle uvádí i plochu či objem místnosti, do které je jednotka určená, a právě to by vás mělo zajímat. (Obecně se počítá se zhruba 30 W na m³). Určitě nemůžete chtít, aby klimatizace chladila větší prostor, než do jakého je určená. Pak bude efektivita příliš nízká. Obráceně – pořídit si do malého prostoru podstatně výkonnější klimatizaci – to udělat lze, pak je ale dobré hledat ve vyšších energetických třídách. Aby provoz při vysokém výkonu byl ekonomický.

Energetická účinnost

Jedná se o vyjádření chladicího faktoru (EER) nebo případně i topného faktoru(COP). Konkrétně o koeficient poměru výkonu a příkonu, popisují tedy efektivitu přístroje (schopnost přeměnit maximum energie na užitečnou práci). Čím lepší poměr, tím lépe pro vás – ale nelze s ním pracovat doslova. Slouží spíše k porovnání klimatizací, protože se liší v závislosti na tepelných podmínkách.

Hlučnost

Hlučnost vás zajímá prakticky u jakéhokoliv spotřebiče, který je v provozu delší dobu v kuse. Klimatizace při svém provozu generuje hluk činností motoru, která odpovídá do jisté míry jejímu výkonu. Dá se tedy zjednodušeně říct, že větší výkon znamená větší hlučnost (obzvláště takzvaný TURBO režim chlazení bývá hodně slyšet). I při stejném výkonu se ale mezi sebou jednotlivé modely liší a pokud plánujete mít klimatizaci puštěnou dlouhodobě, jistě oceníte spíše tišší model. Obvyklá hlučnost se pohybuje kolem 60 až 65 dB. To je znatelná hlučnost, kterou lze přirovnat k myčce nádobí nebo hlasitému hovoru. Klimatizace s hlučností přes 70 dB už vůbec nedoporučujeme kupovat, ty vás budou při práci i odpočinku rušit. Naopak, tiché modely se pohybují kolem 55 dB, nejtišší nástěnné klimatizace pak dokonce pod 40 dB. Těch si při provozu skoro nevšimnete, neboť nejvíce hluku generuje jejich vnější jednotka, schovaná za zdí.

Parametry topení

Pokud zvládá vaše klimatizace i vytápění, pak se jí na energetickém štítku objeví pro režim topení stejné parametry, jako pro režim chlazení. Tedy energetická třída(opět doporučujeme, aby byla co nejvyšší, s ohledem na spotřebu energií a dodatečné provozní náklady), spotřeba za hodinu, energetická účinnost a výkon. Opět je třeba zdůraznit – klimatizace do malých prostor velkou místnost nevytopí, její účinek bude trvat dlouho a bude minimální. Klimatizace s velkým výkonem bude efektivní, ale bude mít větší spotřebu a pořizovací náklady budou vyšší. Doporučujeme opět hledat vhodný kompromis.

Energetický štítek splitových zařízení

Ten se liší od jednoduchého štítku v několika bodech:

Uvádí sezónní chladicí faktor (SEER) a sezónní topný faktor (SCOP).
Místo hodinové spotřeby energie uvádí roční spotřebu energie, která je více vypovídající.
Uvádí hlučnost pro vnitřní i venkovní jednotku (ta je zpravidla vyšší, ale to vás nemusí tolik trápit).
U topení jsou uvedeny hodnoty výkonu, účinnosti, spotřeby a příslušnost k energetické třídě pro 3 klimatické zóny. Modrá (studené klima) a oranžová (teplé klima) jsou volitelné a v případě, že hodnota není uvedena, je parametr označen „X“. Na štítku ale musí být vždy uvedeny hodnoty pro zelenou zónu (střední klima).
Mapa Evropy pro lepší orientaci v klimatických zónách (liší se u nich průměrné teploty a délka topné sezóny). (Zdroj: European Commission)

Chladivo – zvolte vhodný typ

Pokud si koupíte opravdovou klimatizaci a ne pouze ochlazovač vzduchu, jednoznačně ji identifikujete podle přítomnosti chladiva. Tato média, cirkulující v tepelném obvodu a přenášející tepelnou energii, se označují ve formátu R-číslo. V praxi se používá více druhů chemikálií, a technologie i naše znalosti se postupně vyvíjejí. Proto jsou už některá chladiva zakázaná a nahrazená jinými (typickým příkladem jsou freony – chlor-fluorované uhlovodíky, zkráceně CFC, poškozující ozonovou vrstvu); patří mezi ně CFC112 až 115, R11 až 13, od roku 2014 se nesmí využívat ani R22. Na nová chladiva jsou kladeny velké nároky:

Nehořlavost
Nejedovatost
Efektivní chladivost
Ekologická nezávadnost a odbouratelnost

Zásadní rozdíl je v jejich dopadu na životní prostředí. Od roku 2017 se musí uvádět jejich GWP (Global Warming Potential – potenciál látky zvýšit teplotu klimatu v poměru k potenciálu oxidu uhličitého) a ekvivalent CO2 (kolik tun oxidu uhličitého má v ovzduší stejný dopad jako množství konkrétního chladiva použitého v klimatizaci). Dnes jsou běžnými chladivy následující:

R410A – směs pentafluorethanu a difluormethanu, nehořlavá, s vysokou chladivostí, ale s GWP=2088. To je důvod, proč se uvažuje od tohoto chladiva brzy upustit. (Zdroj: Pubchem)
R407c – směs pentafluorethanu, difluormethanu a 1,1,1,2-tetrafluorethanu, stabilní, bezpečná látka s menším dopadem na životní prostředí, jeho GWP=1774. Dnes je poměrně rozšířené, stejně jako předchozí médium. (Zdroj: Pubchem)
R32 – difluormethan, energeticky účinnější, bezpečné, s dobrou tepelnou výměnou. Jeho GWP=675, což z něj dělá velmi dobrou a ekologickou volbu, dá se tedy předpokládat, že se brzy rozšíří. (Zdroj: Pubchem)

Průtok vzduchu a jeho vliv na efektivitu

U většiny klimatizací uvádí výrobce i objem průtoku vzduchu. To je další, ovšem ne zcela vypovídající, způsob popsání výkonu přístroje. Udává se v m³ za čas, řádově se pohybuje ve stovkách m³/hod a vy díky němu můžete posoudit, která klimatizace bude fungovat efektivněji. Čím více vzduchu projde jednotkou za stejný čas, tím více vzduchu se ochladí a tím více se ochladí i místnost. O to dříve se také dostaví první efekt. V případě, že klimatizace disponuje funkcí ventilace nebo i filtrace vzduchu, nemusí docházet pouze ke změně teploty, ale i kvality vzduchu. Při dobrém průtoku vzduchu bude přístroj efektivní i při jeho pročišťování.

Výkon odvlhčování

Klimatizace, které vám nabízí víc než jen chlazení, musíte vybírat i z hlediska jejich dalších funkcí. Dnes je běžné, že klimatizace umí také topit (to blízce souvisí s ochlazováním a této funkci jsme se věnovali u parametrů energetického štítku), ventilovat vzduch (pokud disponuje filtrem, tak ho i čistí, případně ho může i ionizovat – o tom více v předchozím odstavci) nebo ho odvlhčovat. Rychlost odvlhčování se obvykle pohybuje mezi 1 a 2 l/hod. Pomáhá vám to tehdy, když žijete ve velmi vlhkém domě a takto můžete zabránit množení plísní nebo vlhnutí stěn.

Odvod kondenzátu a horkého vzduchu

U rozsáhlejších klimatizačních systémů (nástěnné, stropní, atd.) není s odvodem horkého vzduchu problém. Horší je to s odvodem horkého vzduchu mimo místnost u mobilních klimatizací. Problém spočívá v tom, že k odvodu sloučí nejčastěji hadice (levnější modely mají jednu hadici, dražší mají dvě – pro nasávání i odvádění vzduchu zvlášť; při výběru by vás měla zajímat přiměřená délka, šířka a tvar hadice), kterou musíte prostrčit oknem nebo dveřmi. Jenže kolem ní vám do místnosti zase zpátky proudí horký vzduch – tím efektivita klimatizace prudce klesá. Vhodným řešením je buď mít ve zdi otvor na klimatizaci, který bude na krajích utěsněný, využívat adaptéry na posuvná nebo střešní okna, či dokoupit textilní těsnění kolem vývodu klimatizace.

Další věcí je, že při ochlazování a hlavně odvlhčování vzduchu dochází ke kondenzaci vody a jejímu odstranění ze vzduchu. Ta se shromažďuje v přístroji a je potřeba ji odvádět. Jednou z možností je, že klimatizace disponuje nádržkou na kondenzát, kterou budete pravidelně vylévat. Pohodlnější možností jsou přístroje s automatickým výparníkem. V nich voda, která se odstraní ze vzduchu, odchází v podobě páry pryč i s horkým vzduchem. Není to stoprocentní systém a čas od času budete muset vylévat nádržku i tak, ale je to rozhodně pohodlnější.

Design klimatizací do domácnosti

Design klimatizace není obvykle příliš důležitý a jedná se spíše o pomocný faktor výběru. Celá řada parametrů je mnohem důležitějších – výkon, spotřeba, funkční výbava. Na druhou stranu, zejména nástěnné klimatizace se stávají součástí vybavení domácnosti a ovlivňují celý styl a design interiéru. V tu chvíli už určitě chcete, aby klimatizace nepůsobila rušivě, ale aby naopak do místnosti zapadla. Nemůžeme vám v této věci dávat žádná doporučení, je to zcela na vás. Ale myslete na to, že výběr je široký a na trhu jsou k dostání i velice pěkné kusy.

Jaké funkce najdete u klimatizací?

Určitě se shodneme, že moderní a technologicky vyspělé klimatizace jsou úplně jinde, než starší modely. Disponují funkcemi, které ještě před pěti, deseti lety nebyly vůbec běžné. Některé z nich se vám ale mohou velmi výrazně vyplatit. Abychom si vysvětlili, v čem spočívají, rozhodli jsme se do našeho testu zařadit i tuto kapitolu. Pokud se vám některá z funkcí zalíbí, je možné, že o ni budete u klimatizace stát, proto byste měli vědět, čím pro vás bude v praxi užitečná.

Finální verdikt

Na tomto místě chceme celý výběr zrekapitulovat. Především je potřeba vybrat si vhodný typ klimatizace – máte na výběr velké, splitové systémy (nástěnné, kazetové, podstropní,…), okenní a mobilní klimatizace. Každý z těchto tří typů má svá specifika, různé vlastnosti i cenu. Pak se můžete pustit do samotného výběru. Předně se rozmyslete, kam chcete klimatizaci umístit. S ohledem na zvolený typ je potřeba vybrat vhodné místo a sladit ho s dalšími parametry klimatizace (napájení, rozměry a hmotnost, odvod horkého vzduchu, to jsou hlavní limitace). Dobré je se předem informovat také o všech schopnostech klimatizace – některé dnes umí kromě chlazení i topit, odvlhčovat či ventilovat a filtrovat vzduch; to je výhodné z hlediska nákupu dalších přístrojů, jen si pohlídejte parametry těchto funkcí.

Velkým pomocníkem je pro vás energetický štítek – zjistíte z něj energetickou třídu (a tedy i šetrnost přístroje; přednostně hledejte ve třídách A+++, A++ a A+), spotřebu za hodinu/rok, či výkon. Když už jsme u výkonu, ten je pro vás klíčovou informací, pokud ho zvládnete sladit s místností, do které klimatizaci kupujete. Nejsou důležité jen její rozměry, ale i další faktory. Příliš malý výkon je neefektivní, přehnaně velký zase hrozí tím, že provoz bude neekonomický a hodně hlučný. Pro svůj komfort byste měli sledovat hlučnost přístroje (neměla by vás příliš rušit), způsob ovládání a odvádění kondenzátu či některé užitečné funkce, jako je třeba časovač. Závěrem ještě můžeme doporučit sledovat přítomnost šetrného a ekologického chladiva.

Nejčastěji kladené otázky

Jak funguje klimatizace a co všechno umí?

„Klimatizace jsou vybaveny základním i nadstandardními funkcemi. Komfort klimatizace zvyšuje funkce časování, díky které můžete nastavit automatické fungování klimatizace, což oceníte třeba ráno po probuzení nebo večer po návratu ze zaměstnání nebo školy. Chlazení je primární věcí, kvůli níž si pořizujeme klimatizaci. Skupenství chladiva se ve výparní části mění z kapalného na plynné a při odpařování je z klimatizovaného prostoru odebíráno teplo. Ideální parametry chlazení najdete popsané zde. Vytápění prostoru díky klimatizaci je možností, kdy může zařízení v chladných měsících pracovat i obráceně. Změnou směru proudění chladiva v systému se klimatizace stává tepelným čerpadlem převádějící teplo z vnějšího prostoru dovnitř a sloužící k vytápění místností. Režim topení probíhá nejčastěji v rozmezí venkovních teplot od –7 až po +24 °C, ale existují i výkonnější modely. Pokud vás tato funkce zajímá více, více informací najdete zde. Pokud se rozhodnete pro koupi klimatizace s tepelným čerpadlem, jejíž celkový výkon bude pokrývat alespoň 60 % tepelných ztrát v objektu, je tu možnost požádat energetické závody o přechod z běžné sazby na sazbu tepelných čerpadel D 55 (22 hodin denně levná sazba, 2 hodiny normální sazba). Odvlhčování udržuje v místnosti vhodnou relativní vlhkost vzduchu, která zamezuje nadměrné vlhkosti, pocitu sucha v krku a vysoušení pokožky, vzniku plísní nebo poškození stěn. Blíže popsané máme tyto parametry v našem článku. Některé dražší modely klimatizací umí díky doplňkovým filtrům prostory vyčistit, odvětrat nebo zvlhčit příliš suchý vzduch.“

Kdy je vhodná nástěnná klimatizace a která je nejlepší?

„Pro umístění klimatizace v bytě či kanceláři je důležité odpovědět si, jaké vlastnosti od klimatizace primárně očekáváte, jak často ji budete používat a jak je situován prostor, v němž bude klimatizace umístěna. Poté se můžete zaměřit na jednotlivé modely. Jako nejlepší a nejjednodušší řešení se jeví nástěnná klimatizace, která slibuje velkou účinnost, a kromě ochlazování vzduchu s ní můžete i topit. Vyplatí se vám vždycky, když se dá předpokládat, že bude klimatizace v provozu dlouhodobě, pravidelně a ve větším prostoru. Taktéž pokud chcete vytvořit klimatizační systém pro více místností, budete potřebovat nástěnnou klimatizaci s více jednotkami. Také počítejte s tím, že montáž vyžaduje trochu víc práce. Pokud byste chtěli nástěnnou klimatizaci umístit do podkroví, zklameme vás. Tam totiž nástěnná klimatizace umístit nepůjde. Pro podkrovní prostory se jako nejlepší možná alternativa hodí parapetní klimatizace. Mobilní klimatizace je ideální a nenáročnou volbou i pro ty, kteří by klimatizace nejčastěji používali v jedné místnosti, například pracovně či obývacím pokoji, a ve zbylé části bytu či domu klimatizaci nevyužijí. Také nijak výrazně nenaruší váš rozpočet a nezabere moc místa. Některé menší modely je možné velmi snadno přenášet a přemisťovat. Mezi jednotlivými modely na trhu můžete najít i velmi hezké designové kousky.“

Kam umístit klimatizaci?

„V případě, kdy klimatizaci vybíráte do bytu, je důležitým ukazatelem objem klimatizovaného pokoje a informace o místních podmínkách. Jak přizpůsobit výkon velikosti místnosti, s tím vám poradí jedna z kapitol našeho testu klimatizací. Nejčastěji bývá používána splitová jednotka 1/1 o výkonu 2,5 až 3,5 kW. Pokud instalujete klimatizaci do bytu či domu, je vhodné mít k dispozici balkon, kam je možné umístit venkovní jednotku. V případě rodinného domu je pak ideální montáž přímo na fasádu nebo střechu. V případě, že bydlíte v podkrovním bytě, můžete si pořídit takzvanou parapetovou vnitřní klimatizační jednotku. Klasická klimatizace by se vám velmi těžko věšela na šikmou střechu. Pro komfortní a efektivní využívání klimatizace je dobré vybrat zařízení s možností dálkového ovládání, které můžete snadno regulovat i přes počítač, tablet či chytrý telefon. Kvalitní klimatizace jsou vybaveny tepelným čerpadlem a patří do vyšších energetických tříd. Díky jejich tichému chodu navíc nebudete narušovat váš klid ani klid vašich sousedů.“

Jak se instaluje nástěnná klimatizace?

„Montáž klimatizace probíhá podle složitosti den nebo i více dní. Ve většině případů se jako první montuje venkovní jednotka klimatizace. Připraví se konzole, na níž se připevní jednotka pomocí silentbloků, které tlumí vibrace i hluk. Následuje příprava trasy vzduchotechniky a její montáž. Na zvolená místa se namontují vnitřní klimatizační jednotky. Po propojení potrubí přichází na řadu vakuování a následná tlaková zkouška. Na samotný závěr je vše zkompletováno a propojeno kabely napájení.“

Jak má probíhat údržba klimatizace?

„Aby nám klimatizace dlouho a správně fungovala, je třeba zajistit její pravidelné čištění a servisování. Většina kvalitních klimatizačních jednotek funguje kromě chlazení či ohřívání vzduchu díky vícestupňové filtraci také jako čistička. V případě zanesení klimatizace 100% neplní svoji funkci, spotřebovává více energie a může dojít k jejímu poškození. Co zvládnete vlastními silami a na co si sjednat odbornou firmu? 1. Výměna/čištění filtrů vždy závisí na prašnosti v místnostech, kde klimatizaci používáte. Pokud máte doma nástěnnou klimatizaci, je třeba zhruba jednou za dva měsíce vyndat prachové filtry a důkladně je vymáchat ve vodě s čistícím prostředkem. Tento filtr chrání přístup k celé ploše chladicího systému, aby nedocházelo k jeho zanesení prachem a zachovala se maximální účinnost. Celý vnitřek přístroje můžete po vyčištění filtrů pohodlně vysát a vyčistit od zbytků prachu. Kromě vnitřní části nezapomínejte omýt i plastovou předfiltraci. Nejčastějším příslušenstvím klimatizačních jednotek, bývá uhlíkový filtr, který nejde vyčistit, ale musí se zhruba 1x za půl roku vyměňovat. Na tento úkon si raději přizvěte odborníky. Budete tak mít jistotu, že vše proběhne v pořádku. Pokud se při čištění a revizi objeví nějaká závada, technik ji snadno odhalí a odstraní. 2. Pravidelný dezinfikováním z klimatizace odstraníte bakterie, viry i plísně, které se kvůli cirkulaci vzduchu šíří v uzavřeném prostoru. Čisticí prostředek do vypnuté klimatizace aplikujete pomocí hadičky do nasávacích otvorů a trysek. Klimatizaci můžete opět spustit zhruba po 20 minutách od vyčištění | 3. Čištění výparníku je o něco složitějším úkonem než čištění filtrů. Výparníky jsou v klimatizaci umístěny až za nimi. Aby se výparník nezanášel, je důležité věnovat dostatečnou péči filtrům a pro běžnou údržbu postačí, když jej budete zbavovat nánosů nečistot za pomoci speciálních čistících sprejů.“

Jak často servisovat klimatizaci?

„Pravidelným servisem a čištěním klimatizace prodlužujeme její životnost a stejně jako jiná technická a elektronická zařízení si i klimatizace zaslouží pravidelnou údržbu. Díky pravidelnému servisování budete mít jistotu, že klimatizace funguje efektivně i ekonomicky a slouží přesně tak, jak potřebujete. Základní údržbu klimatizace zvládnete sami. Složitější úkoly za vás obstará odborný servis, kterému se rozhodně nebojte svěřit klimatizační jednotku doma nebo v zaměstnání. Četnost čištění klimatizace závisí na především na prostředí a náročnosti samotného zařízení. Klimatizaci v běžných domácích podmínkách úplně postačí zkontrolovat a servisovat 1x ročně. Pokud klimatizaci využíváte v létě na chlazení a v zimě na ohřev, určitě doporučujeme servis 2x za rok, vždy před začátkem letní a zimní sezóny. Servis klimatizace a vzduchotechniky v zaměstnání a průmyslových podnicích, kde na jejich chodu závisí celé technologické procesy či provoz strojů, by měl být prováděn pravidelně 4x do roka.“

Má klimatizace negativní vliv na zdraví?

„Příjemně chladná místnost je v létě velmi vítaným útočištěm, kde se můžeme dobře soustředit na práci, jsme efektivnější a lépe se nám spí. Ač našemu zdraví neškodí, klimatizace mohou vést ke zdravotním problémům způsobeným extrémně nízkou nastavenou teplotou. Abyste předešli nachlazení nebo angíně, udržujte mezi venkovní teplotou a teplotou v klimatizovaném prostředí rozdíl maximálně 6 °C. Přechod z klimatizovaného prostředí do teplého by měl být pozvolný, neměl by nastat teplotní šok. Pokud se nacházíte v klimatizovaném prostředí celý den, dbejte na dostatečný příjem tekutin a pro případ vysušování očí mějte po ruce umělé slzy. Ze zdravotních důvodů by klimatizace neměla být v činnosti déle než 4 hodiny denně a proud studeného vzduchu by neměl směřovat přímo na vás. Kvalitní klimatizace v sobě mají dokonce zabudovaný špičkový filtrační systém, který z místnosti zvládne odstranit i škodlivé látky, bakterie, prach, pyl, hrubé nečistoty a jiné alergeny. Pokud používáte klimatizaci v autě, vašemu zdraví velmi prospěje, když klimatizaci vypnete 15 minut před dojezdem do cílové destinace.“

Jsou klimatizace vhodné pro alergiky/astmatiky?

„Pokud vy nebo někdo z rodiny či vašeho okolí trpí alergiemi, astmatem nebo jiným respiračním onemocněním, rozhodně se klimatizacím nemusí vyhýbat. Pokud máte možnost ovlivnit výběr zařízení, vyberte si kvalitní klimatizaci s filtračním systémem a samočistící funkcí. Tento typ klimatizace zabraňuje usazování prachu, vzniku bakterií a tvorbě plísní, díky čemuž se ani alergici či astmatici nemají čeho obávat, protože vzduch bude dokonale čistý. Pokud nemáte možnost ovlivnit výběr zařízení, určitě můžete zapátrat a zauvažovat o koupi vhodného čističe či zvlhčovače vzduchu. “

Praktické rady k údržbě a servisování

Klimatizace, pokud má fungovat dobře, ekonomicky a spolehlivě, vyžaduje pravidelnou údržbu. Některé činnosti je třeba dělat pravidelně a zvládnete je svépomocí, některé byste měli svěřit profesionálům. Kromě již zmíněného vylévání kondenzátu máme na mysli hlavně kontrolu a čištění filtrů a zbytku jednotky. Ty, pokud se zanesou, podstatně zvyšují spotřebu energie a snižují účinnost přístroje. Pravidelné čištění je základem pro udržení klimatizace v dobré kondici. Každá klimatizace disponuje předfiltrací, která odstraňuje největší prachové částice. Ty se pak nedostanou dovnitř a nezanesou celý přístroj. Určitě stojí za to kontrolovat a čistit ji častěji, než jednou ročně, jak se běžně doporučuje. Čištění není těžké, stačí ji opláchnout vodou a saponátem (pozor, nesnažte se ji umývat v myčce). Vždy ji ale vyndávejte při vypnuté klimatizaci a podle návodu od výrobce. Zbytek jednotky byste měli čas od času umýt a vnější jednotku vysát pomocí nástavce s měkkými štětinami.

Uhlíkový filtr, který se stará o odstranění pachů, se čistit nedá. Ten je třeba čas od času vyměnit (přibližně jednou za půl roku, s ohledem na okolnosti). Obdobně se musí vyměňovat i další typy filtrů, které se v klimatizacích vyskytují a které nejsou určeny pro opakované použití. Je pravda, že nákup nových filtrů znamená náklady navíc, na druhou stranu provoz se zaneseným filtrem se vám vyplatí podstatně méně.

Když se odchýlíme od malých, mobilních klimatizací k větším systémům, tak byste měli jednou za čas – v domácích podmínkách se doporučuje jednou až dvakrát ročně(podle toho, jestli slouží klimatizace jen v létě k chlazení, nebo i v zimě na ohřev), v průmyslových podmínkách a větších provozech i čtyřikrát ročně – využít služeb odborníka a provést odborný servis. Ten bude obnášet obvykle zkoušku funkčnosti, kontrolu elektroinstalace, vyčištění filtru, kondenzátoru, výparníku i potrubí chemicky či kontrolu a doplnění chladiva. To jsou věci, které sami nezvládnete a ke kterým potřebujete technika. Neměli byste se do nich pouštět sami.

Typy klimatizací a jak fungují